Kompetence pracovníků pečujících o lidi s Alzheimerovou demencí

V obsahu tohoto článku bych rád zhodnotil možnosti získávání kompetencí pracovníků, kteří pečují o lidi s demencí. Kompetenci lze zjednodušeně popsat jako předpoklad nebo schopnost zvládnout nějakou činnost. Zároveň, v oblasti osobního rozvoje, lze kompetenci považovat za souhrn dovedností nebo vědomostí[1]. Jedná se tedy o proces, v rámci kterého dochází k systematickému, cílenému rozvoji předem definovaných předpokladů. Na začátku se zaměříme pouze na jednu pracovní skupinu, která je ve všeobecnosti v tom nejužším kontaktu s člověkem s demencí a tedy na pracovníky v sociálních službách. Jelikož se jedná o nepřetržitý kontakt, je evidentní, že nároky na zvyšování kompetencí budou relativně vysoké.

Základní kompetenci k výkonu činnosti pracovníka v sociálních službách taxativně vymezuje Zákon o sociálních službách. Podmínka plné svéprávnosti, bezúhonnosti a zdravotní způsobilosti je doplněná také způsobilostí+ odbornou. Tu lze naplnit absolvováním rekvalifikačního kurzu. Odbornou způsobilost k výkonu povolání pracovníka v sociálních službách lze, zjednodušeně řečeno, naplnit také absolvováním vzdělávacího oboru ošetřovatel, sociální pracovník nebo ergoterapeut.[2]

Budeme-li vycházet pouze z odbornosti získanou z kvalifikačního kurzu, zjistíme, že samotná rekvalifikace sice poskytne účastníkovi kurzu přehled bazálních informací, nicméně, zaměření na cílovou skupinu s Alzheimerovou demencí je minimální. To samo o sobě není nic špatného, protože rekvalifikace je platná pro všechny druhy sociálních služeb, kde se pracovník v sociálních službách vyskytuje a ne pouze na službu domov se zvláštním režimem.

Jakým způsobem tedy zvyšovat kompetence pracovníka v oblastech péče o lidi s demenci? Nabízí se odpověď dle §116 odstavce 9) zákona o sociálních službách, který říká, že poskytovatel sociálních služeb je povinen zabezpečit pracovníkovi další vzdělávání v rozsahu minimálně 24 hodin za kalendářní rok. Naplnit tuto hodinovou dotaci lze kombinací účasti na akreditovaném školení, školící akci, stáži nebo konferenci. Pokud je ale cílem zvýšit kompetenci, nejenom získat přehled, je zapotřebí soustředit se zejména na akreditované vzdělávání. Na portálu MPSV jsou k dispozici tisíce akreditovaných kurzů. Je tedy z čeho vybírat. Ovšem je podstatné zmínit, že ne všechny kurzy se orientují na péči o člověka s demencí a ne všechny kurzy poskytnou nové informace.

Než se tedy pustíme do hledání kurzů, je důležité si stanovit, co by mělo být cílovou kompetencí pracovníka. Co vše je zapotřebí vědět, aby byl pracovník schopen poskytnout kompletní péči s akcentací na projevy demence? Nejedná se tedy pouze o nefarmakologické přístupy péče, jako reminiscence, validace, bazální stimulace apod., ale také o kurzy se zaměřením na fyziologické změny způsobené demencí, projevy demence, diagnostiku, komunikaci, práce s rodinou apod. Shromáždíme-li všechny tyto požadavky, zjistíme, že se bavíme o systematickém vzdělávaní, s časovou dotací daleko přesahující samotný rekvalifikační kurz.

Nabízí se hned několik zásadních otázek. První, kdo a na základě čeho stanoví, co by mělo být obsahem daného školení pro vybranou kompetenci?  Dále kdo se zasadí o to, aby byl tento model aplikován jako povinné vzdělávání všech pracovníků, kteří o lidi s demencí pečují?

Další otázkou je stanovení nepodkročitelné časové dotace na získání jedné konkrétní kompetence. Kupříkladu Komunikační dovednosti u Alzheimerové demence. Určitě se shodneme na tom, že osmi hodinový kurzu není stavěn k tomu, aby si mohl pracovník s jistotou říci: “Tak, a teď už vím, jak komunikovat s lidmi, co mají demenci.“ Bohužel, neexistuje kompetenční model, který by řekl, že v 32 nebo 40 hodinách akreditovaného vzdělávaní (s předem stanoveným obsahem) poskytne účastníkovi veškeré informace k tomu, aby získal potřebné komunikační kompetence.

Co by tedy mělo být považováno za minimální vzdělání, abychom mohli říci, že konkrétní pracovník má všechny kompetence k tomu, aby mohl samostatně nebo ve spolupráci s jiným pracovníkem poskytnout kvalitní péči o člověka s demencí?

V rámci kompetenčního modelu nebudu rozvádět kompetence všeobecného charakteru, které jsou obsaženy v rekvalifikačním kurzu, jako například problematika sociálních služeb, standardy kvality sociálních služeb, sociálně právní minimum, etika apod.

Abychom pochopili rozsah potřebného vzdělání, ukážeme si na ukázce, co vše by mohlo být zahrnuto ve dvou zvolených kompetencích:

  1. Komunikace[3]
  • Metody alternativní a augmentativní komunikace
  • Asertivní jednání
  • Zásady reciprocity
  • Konzistence interakcí
  • Způsoby kladení otázek
  • Komunikační bariéry
  • Poruchy komunikace
  • Poruchy vnímání
  • Vedení dialogu
  • Akcentace, tón, skladba vět
  • Pravidla efektivního naslouchání
  • Nonverbální komunikace[4]
  • Příčiny poruch chování
  • Základy KBT
  1. Nefarmakologické přístupy péčereminiscence[5]
  • Individuální reminiscence
  • Skupinová reminiscence
  • Speciální pomůcky
  • Přizpůsobení prostředí
  • Využití denních předmětů
  • Memory box
  • Práce s fotografiemi a literaturou
  • Cíle reminiscence[6]
  • Reminiscence a životní příběh
  • Přístupy terapie[7]
  • Kategorizace účastníků
  • Průběh reminiscenční terapie
  • Osobnost člověka provádějící reminiscenci

U výše uvedených příkladech je důležité si všimnout, jak vyjmenované kompetence na sebe navazují. Nelze předpokládat naplnění jedné kompetence bez znalosti té druhé a naopak. I to vypovídá o tom, že vzdělávací model musí být sestaven tak, aby jednotlivé kompetence na sebe navazovaly a doplňovaly se.

V Domově u fontány se snažíme nastavovat vzdělávání tak, aby bylo různorodé, ale hlavně, aby reagovalo na potřeby klientů. Prvním krokem ke zlepšení vzdělávání pracovníků byla registrace Domova, jako vzdělavatele akreditovaných kurzů. Proces akreditace je zdlouhavý s jasně nastavenými pravidly. První dva akreditované kurzy se orientovaly na základní orientaci v demenci a v paliativní péči. Zde budeme navazovat na výše zmíněný systém, a to tak, že další jednotlivé kurzy budou na sebe navazovat.

Kupříkladu na kurz Zavádění prvků paliativní péče v prostředí sociálních služeb by měl navazovat kurz Multidisciplinarita v paliativní péči. V listopadu jsme zaslali další žádost o akreditovaný kurz s názvem Úvod do reminiscence aplikovaný na potřeby seniorů a seniorů s Alzheimerovou demencí v pobytových službách, na který by měl navazovat další se zaměřením na využití reminiscence s použitím memory boxů a fotografií.

Celá systematizace povinného vzdělávání je náročná. Výhodou je návaznost jednotlivých modulů a tím zvyšování povědomí o dané problematice, což v konečném důsledku přispěje k vytvoření žádoucích kompetencí.

[1] Kompetence – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kompetence

[2] Zákon o sociálních službách, 108/2006 Sb., v platném znění

[3] Hana Rutmárová, Formy komunikace u osob s demencí bakalářská práce, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně fakulta humanitních studií Institut mezioborových studií Brno, Vedoucí bakalářské práce: prof. PhDr. Pavel Mühlpachr, Ph.D

[4] Česká neurologická společnost – Česká neurologická společnost je odborná vědecká společnost, jejímž cílem je dbát o rozvoj neurologie jako významné lékařské a vědecké discipliny v České republice. [online]. Copyright © [cit. 19.11.2021]. Dostupné z: https://www.czech-neuro.cz/content/uploads/2018/03/uhrova_komunikacebrno2013.pdf

[5] Alzheimercentrum Reminiscenční terapie. Alzheimercentrum Alzheimercentrum [online]. Copyright © 2019 Alzheimercentrum pp s.r.o. [cit. 19.11.2021]. Dostupné z: https://www.alzheimercentrum.cz/index.php?p=reminiscencni-terapie

[6] Reminiscence – Reminiscenční centrum. Reminiscenční centrum – Probouzíme vzpomínky [online]. Copyright © 2021 [cit. 19.11.2021]. Dostupné z: https://reminiscencnicentrum.cz/reminiscence/

[7] Matoušková J., Reminiscenční terapie a její využití jako aktivizační techniky v domovech pro seniory, Bakalářská práce, Studijní program: B6731 Sociální politika a sociální práce, Vedoucí práce: doc. MUDr. Alena Vosečková, CSc, 2017