Hudební terapie

Hudbou ke vzpomínkám a komunikaci

V tomto článku bychom Vás rádi informovali o nově zavedené aktivitě, kterou od poloviny roku 2017 nabízíme našim klientům. Je jí hudební terapie.
Již delší čas v Domově uplatňujeme prvky muzikoterapie, a to převážně při hudebních vystoupeních a koncertech či ve společném zpívání s klienty na oddělení. Díky finančním prostředkům, které jsme získali z projektu Tesco „Vy rozhodujete, my pomáháme“, jsme však mohli zakoupit potřebné pomůcky pro to, aby tato aktivita mohla probíhat dle individuálních potřeb našich klientů. Jak tato aktivita u nás v praxi probíhá, co vše vyžadovala příprava k jejímu zavedení a proč jsme se vlastně rozhodli ji zařadit do naší nabídky aktivit pro klienty, to vše se dozvíte v následujících řádcích.


Možná jste již zaznamenali video „ALIVE INSIDE: A Story of Music & Memory“, které je již nějaký čas dostupné na internetu. Jedná se o dokumentární video shrnující příběh Dana Cohena, zaměstnance sociálních služeb, který objevuje moc individuálního použití hudby jako prostředku k probuzení a „zregenerování“ vzpomínek klientů s demencí. Ty byly v důsledku zmíněného onemocnění léta uzamčeny hluboko v paměti. Dokument již vidělo více než 11 milionů lidí z celého světa a myšlenka využití personalizované hudby v terapii seniorů s demencí se již rozšířila z USA do Kanady, Evropy i na další světové kontinenty.

Největší ohlas přinesl videozáznam pana Henryho, seniora s demencí, který v důsledku onemocnění téměř nekomunikuje, je velice pasivní, až apatický, depresivně laděný, bez motivace a ochoty k pohybu. Tento klient po většinu dne pospával v geriatrickém křesle a nedařilo se jej motivovat k jakékoli aktivitě. Henrymu byla jednoho dne prostřednictvím iPodu puštěna jeho oblíbená muzika z mládí a tento „pokus“ měl obrovský pozitivní efekt – Henry si prozpěvoval, jeho oči byly doširoka otevřené, spontánně se při poslechu pohyboval a jeho nálada se okamžitě změnila pozitivním směrem. Podstatná na tom byla také skutečnost, že došlo nejen k objevení nenásilného způsobu aktivizace a zlepšení celkového prožívání klienta, ale že toto zlepšení nebylo vázáno pouze na dobu poslechu hudby, nýbrž trvalo i po něm, kdy byl klient schopen i ochoten verbálně komunikovat s druhými lidmi. Henry propojil své vzpomínky s hudbou, uvědomoval si, kdo je, a prakticky tak znovuobjevil svou identitu.

Poslech oblíbené hudby dokáže s naší psychikou velké věci. Hudba a rytmus jsou s člověkem spjaty od nepaměti a účinek hudby na naše prožívání a dokonce i jednání je zcela přirozený. Hudbou se necháváme ovlivňovat vědomě (ke zlepšení nálady, jako „hnacího motoru“ při sportu apod.), ovlivňuje nás však i nevědomě.

Všichni jistě známe pocit, který se dostaví, když po dlouhé době slyšíme starší skladbu, kterou máme spojenou s nějakou konkrétní vzpomínkou. Jako bychom se vrátili do onoho času a prostoru, s nimiž máme skladbu spojenou, znovu velmi živě prožíváme tytéž emoce a náhle si rozvzpomene na mnoho dalších věcí, zážitků a osob, se kterými skladba nějakým způsobem souvisí. Tato reakce člověka na hudbu je prakticky univerzální.

Dle vědeckých studií poslechem hudby zapojujeme neuronové sítě v mozku zahrnující také centra pro motoriku a emoce. Další studií bylo zjištěno, že poslech hudby a vyvolávání autobiografických vzpomínek aktivuje stejnou část mozku, a sice mediální frontální kůru, umístěnou v čelním laloku. Tato oblast mozku je jedna z posledních, která při rozvinuté Alzheimerově demenci atrofuje. To vysvětluje, proč i osoby s pokročilou demencí reagují pozitivně na vhodně zvolenou hudební skladbu.

To vše se stalo důvodem, proč jsme se rozhodli nabyté finanční prostředky investovat právě do hudební terapie a pořídili jsme pro naše obyvatele tablety a bezdrátová sluchátka s hygienickými návleky. Sociální pracovnice postupně zjišťují oblíbenou hudbu našich klientů a zavádí pouštění individuálního playlistu klientům do praxe.

O tom, že hudba aktivuje dávné vzpomínky, jsme se přesvědčili téměř ihned. První z klientů, který tuto aktivitu vyzkoušel, si při poslechu hudby Waldemara Matušky vzpomněl na seznámení se svou ženou a vzpomínal, jak spolu navštěvovali taneční bály. Vzpomínky ho velice dojaly a vyvolaly v něm spontánní potřebu komunikovat. Na tuto aktivitu tak zcela přirozeně navázal reminiscenční rozhovor, který je, jak víme, sám o sobě velmi přínosnou metodou sociální práce. Klient přirozeně uvolní energii, emoce, potvrdí si hodnotu svého života a kladně prožívá možnost podělit se o své vzpomínky a zkušenosti s mladší generací.

V případě záměru uplatnit tuto metodu u nového klienta vždy nejprve proběhne zjišťování oblíbené muziky z minulosti, kterou se dozvíme od klienta, případně od jeho nejbližších. V případě, že je hudba vybrána pomocí rodiny klienta, je tato hudba klientovi zkušebně pouštěna a pozoruje se jeho zpětná vazba. Na základě klientových reakcí se vytvoří optimální seznam skladeb. Ten je možné kdykoli doplnit o další hudbu, o niž má klient zájem. V případě nekomunikujících klientů je sledována jejich neverbální zpětná vazba. Skutečnost, že jsme muziku vybrali dobře, nám tito klienti dávají nejčastěji najevo pobrukováním, úsměvem nebo očním kontaktem, pokyvováním hlavou či jiným pohybem do rytmu hudby. V případě, že naše volba nebyla dobrá nebo nebyla vhodně zvolena hlasitost, případně nejsou klientovi příjemná sluchátka na uších, mají klienti tendence sluchátka sundávat či vyjadřovat svou nespokojenost mimikou. Jako v každé aktivitě spojené se vzpomínkami je také třeba zohledňovat možnost vyvolání negativních vzpomínek a tyto situace dle znalosti klientovy životní biografie předvídat a v případě potřeby eliminovat.

Podaří-li se úspěšně zvládnout všechny výše popsané kroky, otevírají se nám zcela nové možnosti individuální práce s klientem, pro kterého se vhodná aktivizační činnost mnohdy hledá jen velmi obtížně – s klientem nekomunikujícím, pasivním, s těžkým stupněm demence.

Je naší povinností a posláním tyto nové cesty objevovat a uplatňovat v praxi, a proto máme velikou radost, že se naše nabídka činností pro tyto klienty mohla rozrůst právě o tuto úžasnou metodu. Pokud bude navíc inspirací i pro další zařízení, která se o zmíněné formě terapie dozví třeba i díky tomuto článku, bude nás to těšit dvojnásob.

Mgr. Michaela Frýdová
vedoucí sociální práce a metodik sociálních služeb Domova u fontány

Zdroje použité v článku:
BERGLAND, Christopher. Why Do the Songs from Your Past Evoke Such Vivid Memories? Pychology Today [online]. 11. 12. 2013 [cit. 2018-01-30]. Dostupné z: https://www.psychologytoday.com/blog/the-athletes-way/201312/why-do-the-songs-your-past-evoke-such-vivid-memories  

Music and the Brain: Oliver Sacks on Music, Memory and Emotion. Music and memory [online]. [cit. 2018-01-30]. Dostupné z: https://musicandmemory.org/music-brain-resources/music-and-the-brain/ 

(ORIGINAL) ALIVE INSIDE clip of HENRY [online]. In: , Alive Inside Foundation. 3. 7. 2012 [cit. 2018-01-30]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=Hlm0Qd4mP-I