A+ | A-
 „Jsme tím, co si pamatujeme. Bez paměti mizíme, přestáváme existovat, naše minulost je vymazána, a přece věnujeme paměti jen málo pozornosti, kromě případů, kdy nás opustí.“ (Mark Twain)

V dnešním článku se budeme věnovat problematice kognitivního tréninku, kognitivní rehabilitaci u seniorů s onemocněním demence a možnostem, kterých lze v této oblasti využít.

V Domově u fontány se jedná o jednu ze součástí širokého aktivizačního programu poskytovaného našim klientům.

Jak již sám název napovídá, kognitivní trénink představuje soubor metod, prostřednictvím nichž lze procvičovat, posilovat naše kognitivní funkce, tedy myšlení, paměť, pozornost, vyjadřovací schopnosti a porozumění řeči, exekutivní funkce a prostorovou orientaci a vnímání. Kognitivní trénink je velmi účinnou metodou a lze jej aplikovat v podstatě po celý život. Mozek „trénujeme“ už jen tím, že jej zkrátka nenecháme zahálet – např. se učíme cizí jazyk, luštíme křížovky a hlavolamy, hrajeme vědomostní nebo na slovní zásobu zaměřené hry a soutěže, dokonce i věnujeme-li se zaměstnání, které nám přináší neustále nové situace a problémy k řešení. V současné době je již v této oblasti na trhu nespočet publikací prakticky pro všechny věkové kategorie. Předpokládá se, že věnuje-li se člověk během života kognitivnímu tréninku, ať již cíleně prostřednictvím těchto publikací, nebo přirozeně během studia či na myšlení náročného zaměstnání, jedná se o jednu z forem prevence proti rozvoji demence. Bylo totiž prokázáno, že toto onemocnění se v menší míře objevuje u lidí s vyšším vzděláním (kde se předpokládá častější práce „hlavou“).

Současně se však také věří, že podobné metody lze s úspěchem využít i u osob, jimž tato diagnóza byla již stanovena. Podle Holmerové, Jarolímové a Suché[1] v tomto případě hovoříme o tzv. kognitivní rehabilitaci a metodu můžeme považovat za jeden z nefarmakologických přístupů k osobám s onemocněním demence. Hry a jednotlivá cvičení jsou v tomto případě jednodušší než u kognitivního tréninku určeného intaktní populaci a zásadně nebývají založené na soutěžení či vyvolávání jednotlivých účastníků k odpovědi. Od metody nelze pochopitelně očekávat, že povede k dosažení stavu kognitivních schopností před vypuknutím nemoci. Vždy je třeba považovat kognitivní trénink za podpůrnou metodu k oddálení progrese, udržení současného stavu nebo jen mírnému zlepšení těchto funkcí. Je třeba přizpůsobit nejen typ a obtížnost konkrétní metody, ale také čas, přístup a styl vedení tréninku. Pro tyto osoby musí být aktivita zábavná a sama o sobě motivující. Podaří-li se dodržet vše uvedené, kromě benefitů v oblasti kognitivních funkcí, metoda přispěje také k pozitivnímu sebehodnocení, rozvoji samostatnosti a motivaci k aktivitě u těchto osob.

Kognitivní rehabilitaci lze zaměřit na jakoukoliv složku kognitivních funkcí. Nejčastěji se provádí paměťová cvičení, ale také cvičení na slovní zásobu či pozornost. Využít můžeme individuálních i skupinových forem.

V našem Domově provádíme s klienty obě jmenované formy kognitivní rehabilitace a věnují se jí aktivizační i sociální pracovnice. Ve výběru jednotlivých aktivit je ponechán prostor ke kreativitě zaměstnanců a jejich vlastní tvorbě pomůcek, využíváme však také dostupných knižních publikací a kognitivních sad a v poslední době také moderních technologií.

Již jsme Vás informovali o tom, že jsme pro naše klienty zakoupili tablety a využíváme je k individuální hudební terapii. Nedávno jsme však jejich využití rozšířili také na kognitivní rehabilitaci.

Jak probíhá skupinová a individuální kognitivní rehabilitace?

V případě skupinové kognitivní rehabilitace je skupina složena obvykle z 8-10 klientů (počet je třeba přizpůsobit tak, aby pracovník zvládl věnovat pozornost individuálně všem účastníkům). Nepovažujeme za příliš vhodné kombinovat ve skupině osoby s různými stupni demence a naopak je nutné zajistit všem účastníkům bezpečné prostředí, dostatek času pro odpověď a celou aktivitu zaměřit na dobrovolnost odpovědí. Cílené vybízení k odpovědi může klienta stresovat a vést jej k obavám před zesměšněním se před ostatními.

Ve skupině lze provádět cvičení zaměřená na paměť (v případě klientů s mírnou demencí na krátkodobou paměť, u vyšších stupňů demence se doporučuje volit spíše aktivity, kde lze uplatnit dlouhodobou paměť)1.

V aktivitách lze velmi dobře využít již zmíněného tabletu.

Kromě nespočtu aplikací zaměřených přímo na kognitivní trénink lze využít nejrůznějších obrázků, videí i zvukových nahrávek a tablet tak poskytuje širokou škálu možností, jak využít kreativitu našich pracovníků. V tréninku lze také využít všech smyslů a zapojit například hudbu nebo pohyb. U našich klientů se stala velmi oblíbenou a zábavnou aktivita zaměřená právě na pohybovou paměť. Níže v sekci doporučení nalezete její popis.

Individuální kognitivní rehabilitace zahrnuje podobné typy aktivit, jako skupinová, je však využívána jednak u osob upoutaných na lůžko, ale také u těch, kteří nevyhledávají skupinové akce. V těchto případech ještě častěji využíváme tabletů a dostupných aplikací zaměřených na kognitivní rehabilitaci.

Ať již jde o skupinovou nebo individuální formu, kognitivní rehabilitace patří mezi našimi klienty k nejoblíbenějším a nejpřínosnějším druhům nabízených aktivizací.  

Na závěr bychom Vám rádi doporučili námi vyzkoušené a osvědčené pomůcky k provádění této metody:

1. Literatura a web:

  • pracovní sešity „Cvičte si svůj mozek“ – jedná se o materiály České alzheimerovské společnosti, kde naleznete mnoho kognitivních cvičení s různými stupni obtížnosti. Lze je bezplatně stáhnout z webu http://www.vzpominkovi.cz/laicka-verejnost/materialy-pro-pacitnety-a-pecujici/;
  • publikace Trénink paměti pro seniory (autoři Jitka Suchá, Eva Jarolímová);
  • publikace Kvízy pro každého (autor Karel Foltin) – kvízy z oblasti Vesmíru, zeměpisu, historie či lidského těla – využitelné jsou však z většiny pouze pro klienty bez demence nebo s počínající demencí;
  • publikace Cvičení paměti pro každý věk (autor Jitka Suchá);
  • publikace Knížka pro vzpomínání a procvičování paměti (autor Klára Cingrošová, Klára Dvořáková);
  • web http://www.napadnik-aktivizace.cz/category/aktivity/cviceni-pameti/ – jedná se o web provozovaný Mgr. Jitkou Suchou, známou lektorkou v oblasti aktivizací pro seniory. Na webu naleznete tipy na mnoho druhů aktivizací pro seniory, přičemž trénink paměti je jen jedním z nich; plný přístup na web je placený;
  • web http://hry.seniorum.cz/ – obsahuje hry zaměřené na paměť, které lze hrát přímo na PC, mobilu či tabletu;
  • web http://www.vzpominkovi.cz/laicka-verejnost/kognitivni-rehabilitace/ – interaktivní hry na procvičení paměti.

2. Aplikace do tabletu či chytrého telefonu a další využití:

  • Pexeso – ke stažení zdarma v App store nebo Google play;
  • Výukové kartičky – nejvíce osvědčená aplikace u našich klientů, zdarma ke stažení v App store nebo Google play;
  • obrázky či zvuky k poznávání – využít lze nejrůznějších videí a zvukových záznamů prostřednictvím webu youtube.com (např. videa „Animal Sounds for Toddlers / Kids / Children – Baby Einstein“, „Let your kids start to learn sounds of Animals, Transportation, Musical Instruments and Home Stuff“ a další).

3. Ostatní:

  • Sada pro kognitivní trénink – obsahuje celou řadu pomůcek, které jsou přizpůsobeny různým stupňům demence.

4. Skupinová hra na pohybovou paměť:

Hra probíhá ve skupině. Začíná aktivizační pracovník, který předvede libovolný pohyb či gesto. Celá skupina pohyb zopakuje. Následně v kolečku každý z klientů přidává vlastní pohyb. Celá skupina se vždy společně snaží vzpomenout na předchozí pohyby a ty před každým novým pohybem postupně všechny opakuje. Jak pohyby přibývají, hra se stává náročnější. Naši klienti se u této hry vždy dobře pobaví a jsou ve vymýšlení nových pohybů skutečně velmi kreativní.

[1] HOLMEROVÁ, Iva, Eva JAROLÍMOVÁ a Jitka SUCHÁ. Péče o pacienty s kognitivní poruchou. Praha: Pro Gerontologické centrum vydalo EV public relations, 2007. Vážka. ISBN 978-80-254-0177-4.

Autor článku: Mgr. Michaela Frýdová, vedoucí sociální práce a metodik sociálních služeb Domova u fontány